Jak si stanovit a splnit cíle

Pamatuji si, jak jsem si na gymplu kupovala každý měsíc nové vydání Cosmopolitanu a vystřihávala si z něj vše, co mne inspirovalo. Mé třináctileté já si pak jednotlivé výstřižky lepilo do deníku a doplňovalo je popisky, které mi zpětně přijdou docela srandovní. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že v tom časopise jednou budu i já, nevěřila bych, zatímco bych si kroužkovala jeden z mých cílů - objevit se v časopise - na wishlistu. Ale světe div se, jsem tam!

Ačkoliv je to pro mne obrovská věc, nechtěla bych se v celém článku zabývat pouze tímto. Poslední dobou se snažím přemýšlet nad tím, jaké jsou vůbec mé cíle a kam se chci dostat. Ačkoliv bych chtěla hodně věcí, kabelka Givenchy opravdu není mým životním cílem. A naopak být šťastná je takový nešťastně zvolený cíl, kterého v podstatě dosáhnout nemůžete. I když se jednou budete cítit šťastní, ty negativní pocity se zpravidla vždy vrátí zpět a o tu "naplněnost" v životě snadno přijdete. Takže jak to vyřešit?

Pro mě je ideální stanovovat si menší cíle, pro někoho možná až hloupé a absolutně nepodstatné, ale v mém systému zapadají jako ozubené kolečka do velkého stroje. I když je jedno kolečko maličké, stroj bez něj nefunguje a všechny další součástky přicházejí nazmar. Tím bych plus mínus vysvětlila princip svých "dětských krůčků", kterými se posouvám kupředu.
Základem je uvědomit si, co opravdu chcete a co je jen chvilková náladovost. Poznáte to snadno, pokud na něco myslíte i po týdnu, měsíci, dokonce i letech, pak byste to měli zařadit na svůj seznam přání. Od dětství se chcete podívat do New Yorku? Láká vás už nějaký ten pátek Furla kabelka? No tak začněte spořit a pak ty peníze s čistým svědomým utraťte. A užijte si to!

Pokud jde o nematerialistické cíle, je to většinou o kapku složitější. Pro mnoho lidí je mnohem snažší našetřit peníze, než se po hlavě vrhnout do zdravého životního stylu nebo najít svou životní lásku. Kolikrát jsou naše cíle takové, které zkrátka neovlivníme a musíme v ně akorát tajně doufat pokaždé, když sfoukáváme sfíčky na dortu, nebo najdeme čtyřlístek. A možná je to dobře. Kdybychom si mohli přát a zároveň splnit cokoliv, ztratilo by to kouzlo toho překvapení. Jedinou radou, kterou vám v tomto ohledu můžu dát, je neustále na sobě pracovat a v případě neúspěchu si umět odpustit a začít makat ještě intenzivněji než posledně. Zkrátka se nenechte nikým odradit a nevzdávejte se!

Na závěr bych chtěla říct, že i když je to často bráno jako klišé, je potřeba neustále věřit - jednak v sebe a zadruhé i ve svá přání. Protože ať už jsou jakákoliv, nikdy nevíte, zda se vám jednou nesplní. A přesně to bych řekla i té třináctileté Marti, která snila o tom, že se jednou objeví v časopise :).