Instagram lately

A je to tady zase. Den, který tolik lidí nesnáší, proklíná a občas z něj mají i strach. Pondělí. Konec dramatického úvodu, protože právě v to ne příliš pozitivní pondělí vydávám nový článek, což alespoň pro mé pravidelné čtenáře znamená pár oddechových minut u mnou sepsaných řádků. Možná to někteří z Vás vědí, ale kromě normální blogerky jsem i něco jako instabloger. Můj instagram nesdílím pouze s mými blízkými, ale oslovuji pomocí něj širokou veřejnost. Dnes Vám ukážu pár nejnovějších fotek a rozepíšu se o nich víc než na instagramu.

1. V minulém článku jsem publikovala pár fotek, které jsme s kamarádkou během jednoho odpoledne nafotily. Tak jako každé září jsme se druhý školní den všichni sešli v kině, abychom zahájili (teď už náš poslední) studijní rok. Následoval film, nějaká ta mňamka v Mekáči a focení. S kamarádkou se nám nikam jezdit nechtělo, a proto jsme se zkusily porozhlédnout kolem. Našim útočištěm se stalo pár šedých zdí obchodního centra a s výsledky jsme více než spokojené.

2. Prázdniny jsou sice fuč, ale vzpomínat můžeme i nadále. Ráda si projíždím fotky z mých výletů, především pak z Vídně, kde jsme s přítelem strávili jeden červencový týden. Na instagramu najdete všechny fotky z tohoto tripu pod hashtagem #MartinkaVeVídni.

3. Fotit outfit (nebo alespoň část z něj) na eskalátoru není úplně jednoduché. Nejprve na Vás každý kouká, jelikož fotit si nohy není denní náplní všech obyvatel Ostravy. Co je ale hůře překonatelnější? Čas. Než se vhodně postavíte, zaostříte a pořídíte snímek, jste nahoře.

1. Ne, že bych měla ve skříni pouze černou, nicméně tato barva v něm podstatně převládá. Od tílek, až po šaty. Kdybych si měla vybrat jednu barvu, ve které bych musela chodit celý život, neváhala bych.

2. Pizzu miluje snad každý, a i když tato byla mražená, pokaždé, co tuto fotku vidím, sbíhají se mi sliny. Za těch pár minut mi ale skoro vychladla, tak mě zajímá, jak to dělají ty foodblogerky? Ohřívají jídlo znovu, nebo ho jí studené?

3. Umělé nehty jsem chtěla zkusit už delší dobu, jelikož ty mé se akorát lámou a třepí. Po pročtení několika fór padla má volba na klasické umělé nehty přilepené speciálním lepidlem. Cena ve všech ostravských salónech se pohybovala okolo 500 korun, což mi prostě přišlo moc. Podle jednoho videa na youtube jsem si objednala z Aliexpressu pár tvrdých pilníků, umělé nehty i lepidlo. Za pár týdnu jsem vše potřebné měla doma a chystala se na svůj první pokus. Ačkoliv mi pouhé vytvarování deseti nehtů trvalo asi tři hodiny (nedělám si srandu, prostě mi to nešlo :D) a lakování byla taky pořádná fuška, jsem s nimi nyní velmi spokojená. Co se týče lepidla, pravděpodobně si koupím nějaké kvalitnější, jelikož mi sem tam nějaký nehet upadne (a já si jej dolepuji třeba v autobuse), jinak jsem ale moc spokojená. Celkově mě tato manikůra vyšla zhruba na 3.- (bez laků a nůžek).

1. Když už jsme u toho Aliexpressu, poslední dobou jsem na něm tak trochu závislá. To nepřeberné množství všemožných serepetiček za pár korun mě vážně dostává. A jednou z mých oblíbeností se stal tento náhrdelník s perličkou. Líbí se mi na něm především decentnost, se kterou ke každému outfitu vytvoří pomyslnou třešničku na dortu.

2. Možná bych měla začít psát články o úlovcích z čínských eshopů, tyto hodinky jsem na Aliexpressu pořídila taky. Jsem s nimi vcelku spokojená, řemínek tedy není nějak výjimečně kvalitní, ale ceně odpovídá. 

3. Fotit po osmihodinové dřině v práci není úplně ideální. O tom jsem se přesvědčila o prázdninách, kdy jsme se s kamarádkou snažily vyfotit pár snímků. Nicméně fotky, na kterých nejde vidět můj obličej, nás zachránily :D.

1. Na některé výhledy se prostě nezapomíná, zvlášť, pokud Vám tak moc připomínají Váš vysněný New York. O tom, že mi jej Varšava podstatně nahradila (alespoň prozatím), se můžete dočíst v tomto článku pro časopis inCONCEPT. Ten je totiž tak trochu můj nový domov a zároveň splněný sen.

2. Harryho Pottera miluje snad celá má generace. A nejen ta. Když jsem ve Vídni v Primarku spatřila tyto pohodlné tepláky, musely být moje. A nosím je pořád (jen doma, samozřejmě)!

3. Občas se za fotkami skrývají docela vtipná přiznání, které teď vypustím i já. Vůně není moje, ale od mamky, a navíc je prázdná. Zdála se mi ale natolik fotogenická, že jsem s ní chtěla pořídit fotografii, než přijde do koše. Ale voní báječně, to zas jo.

1. Další fotka z "fotícího odpoledne" u obchoďáku a opět šedá stěna (tentokrát v jiném odstínu). Jelikož jsem momentálně polapená v síti minimalismu, přesně takové jednoduché pozadí se mi pro fotky líbí. A nejen pro ně, tyto barvy nebarvy se snažím co nejvíce zakomponovat i do mého oblečení, více jste si mohli přečíst v minulém článku.

2. Ke krásným ránům patří pěkné hrníčky. A pro mě zvítězil tento, pořídit jej můžete v Pepcu za pár korun. Ještě se Vám přiznám, že když si takto fotím ruku, je to docela sranda. Snažím se ji totiž mít rovně a zároveň se nějakým způsobem vyfotit, proto moje pózy musí vypadat vtipně. Ale co bych pro instagram neudělala...

3. Vlastně už si ani nepamatuji, jak tato fotka vznikla. Místo stativu jsem ale použila skleničku a jelikož jsem spustila časovač před tím, než jsem se pořádně rozhodla, co chci vyfotit, otočila jsem se. Světe div se, výsledek nebyl tak špatný a díky tomu se ukázal i na mém instagramovém profilu.

Máte instagram? Napište jej dolů do komentářů, ráda se podívám na Vaše fotky :).

Líbí se ti blog? Přidej se k pravidelným čtenářům vpravo v panelu!