MOJE LETNÍ BRIGÁDA ANEB JAK TO CHODÍ VE SKLADU

Píše se polovina května, když mi blížící se konec školního roku kromě dvouměsíčních prázdnin připomněl také možnost, kterou toto období nabízí. Řekněme si to upřímně, u peněz si nikdy neřeknete, že jich máte dost, ať už je za číslem jedna nebo dvacet nul. Loni jsem si přivydělávala jako pokojská v hotelu, bohužel se výplata absolutně nevyrovnala úsilí, jež jsem do práce vložila (60.- na hodinu opravdu není pohádkový plat, ale pokud hledáte něco v zapadákově a neplnoletí, moc možností nemáte). Šanci stát se otrokem a umývat boháčům záchodové prkýnka jsem tedy na základě předchozích zkušeností odmítla (jednalo se o prestižní hotel, ačkoliv pod touto nálepkou se skrývala spousta nevzhledných fakt)...

K lepší nabídce mi dopomohl až přítel, který si sám po známosti našel brigádu ve skladu s nábytkovými součástkami. Prohodila jsem pár slov (lépe řečeno mailů) s pracovnicí, a za pár dní už se připravovala na pohovor. Na co se asi můžou ptát, když chci být obyčejný skladník? Mou hlavou lítaly bláznivé myšlenky. Opravdu, jednu dobu jsem si říkala, jestli třeba nebudu muset rozlišit typy hřebíků. Naštěstí se nic takového nekonalo (jinak bych tento článek na 100% nepsala), a tak mne i po dalším kole pohovoru přijali do týmu.


Říká se, že první den je vždycky nejhorší. Přála bych si tento zaběhlý fakt vyvrátit, v mém případě se bohužel potvrdil, a to hned několikrát. Očekávali mne v 7 hodin. Nebo alespoň mi to řekli v druhém kole pohovoru (ale co vám budu povídat, žádné extra vyřazování neprobíhalo). Mým prvním cílem bylo najít vchod pro zaměstnance a dostat se dovnitř. Odškrtnuto díky jedné z brigádnic, kterou jsem znala, a pracovala ve skladu už delší dobu. A pak to nastalo, hodina, možná hodina a půl, kdy jsem nervózní přešlapovala před kanceláří. Kolem mě procházeli samí podivní lidé (ve skladu prostě žádnou smetánku nenajdete) a koukali na mě, co tam tak postávám a blbě zírám.

Trochu to zkrátím, holohlavý pán mi do rukou vecpal krabici s botami, dvě brigádnická trička, pracovní kraťasy, helmu, nožík a fix. "A teď se běž převlíknout, já tady pak počkám.". Doteď si říkám, že první den se mi museli smát asi úplně všichni - boty, jež připomínaly černé dřeváky, mi byly větší asi o dvě čísla, a kraťasy ze mě s každým krokem padaly. Aspoň že tričko mi bylo ok. Jak jsem později zjistila, nebyla jsem sama, kdo měl problémy s kraťasy. Nejmenší číslo se totiž vyrovnalo většímu dámskému Mku. Po pár hodinách v nich mi došlo, že takhle to dál nejde, a vyměnila jsem je za legíny, tak jako většina holek (naštěstí bylo tričko dost dlouhé a nemusela jsem obdivovat průsvitnost některých kousků).

Po zaučení jsem zůstala na kompletaci. Přijede vám určitý počet beden, zmáčknete čudlíky, zkontrolujete, zabalíte do krabice a pošlete. Konec, hotovo, šmitec. Ale ne nadlouho, po pár dnech jsem v tabulce našla své jméno v kolonce "linka". Zastavila jsem první slečnu, co šla okolo, a poprosila ji, aby mi aspoň část vysvětlila. Pracovníci a brigádnici ke mně byli vždy na rozdíl od personálu na vyšší pozici milí a vstřícní. Na lince jsem dostávala úkoly v podobě položek, které přijdou do krabic. V podstatě jsem osm hodin denně pobíhala sem a tam, důkazem jsou i stehna, které mi za těch pár týdnů narostla.

Na lince jsem pracovala prakticky až do konce, jen jsem je střídala podle toho, kde zrovna potřebovali pomoct (v celém skladu jich bylo asi šest). Kromě toho se mi také střídaly směny - ranní, od sedmi do půl čtvrté, a odpolední, od jedenácti do půl osmé. Samozřejmě, že vám zde nesdělím veškeré zkušenosti, které jsem díky této brigádě získala. Těch chvil, kdy jsem se rozčilovala nad daněmi, nebo přístupem vedení, bylo až až. Celkově bych ale tuto brigádu zhodnotila lépe, než když jsem pracovala jako pokojská. Také s platem to bylo lepší, ten čítal 90.-/hod, což mi na práci, kterou jsme odváděli, přišlo docela adekvátní.

Na závěr by mě zajímalo, jestli jste i vy měli letos nějakou brigádu a jak jste byli spokojení. Příští rok bych ráda vyzkoušela opět něco nového, myslím, že takovýmto sbíráním zkušeností si mohu do budoucna udělat větší rozhled.

Líbí se ti blog? Přidej se k pravidelným čtenářům vlevo v panelu!

Díky za přečtení článku!

xoxo,

Zdroj obrázků : Pinterest